Po dovršení 15. roku tvého věku jsi již sám/sama za sebe zodpovědný/á. Zkus se zamyslet nad situacemi, kdy se i jako student můžeš dostat do finančních problémů. Většinou se tak děje z nedbalosti nebo zapomnětlivosti. Ve studentském věku bys nad některými věcmi nejraději jen mávl/a rukou, přesto je důležité mít všechny své závazky vyřešené a nezanechávat dluhy.
Do finančních problémů se můžeš dostat také bez vlastního zavinění. Existuje možnost, že dluhy po někom zdědíš. Pokud bys dědil/a po svých rodičích, může se stát, že zdědíš nejen majetek, ale i dluhy. Ale pokud jsou dluhy vyšší než hodnota zděděného majetku, můžeš je odmítnout.
Finanční problémy u mladých lidí také vznikají ve chvíli, kdy se chtějí osamostatnit. Najít si svoje bydlení, bydlet s přítelem/přítelkyní nebo kamarády. V takovém případě bys měl/a dávat pozor na to, jakou smlouvu za pronájem bytu podepisuješ/podepisujete, kdo je tam uveden jako nájemce, na koho budou přihlášeny služby (elektřina, plyn, internet) a z jakého čísla účtu bude hrazen nájem.
Ve většině případů požaduje pronajímatel po nájemci kromě zaplacení prvního nájmu také tzv. kauci. Víš, o co se jedná?
Pokud si od někoho pronajmeš byt, může se stát, že nebudeš schopen plnit své finanční závazky nebo nedopatřením něco zničíš. Pro tento účel zaplatíš předem pronajímateli kauci. Z té pak mohou být hrazeny nedoplatky nájemného, služeb nebo může být část financí použita k úhradě škody po skončení nájmu.
Pronajímatel může po nájemníkovi požadovat maximálně trojnásobek měsíčního nájemného. Tuto výši stanovuje občanský zákoník. Povinnost zaplatit kauci většinou bývá stanovena v nájemní smlouvě. Pronajímatel by ti měl vrátit kauci nejpozději v den skončení nájmu, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak.
4. Jaká může být maximální výše kauce?
Je potřeba sledovat délky výpovědních lhůt. V případě, že ukončís nájemní smlouvu, běží ti výpovědní lhůta na byt, většinou 2 měsíce. Je to období, v němž můžeš (ale nemusíš) v bytě bydlet, stále však musíš platit nájem. Po skončení lhůty a převzetí bytu majitelem jej může dále pronajímat někomu jinému.
Výpovědní lhůta se vztahuje i na ukončení služeb (Pražská energetika, UPC, ČEZ atd.), musíš si pohlídat termíny a služby vypovědět tak, aby skončily současně s vystěhováním z bytu. Stává se, že výpovědní lhůta služeb je delší než výpovědní lhůta nájmu, čímž může vzniknout povinnost platit zálohy či měsíční platby i v době, když už v bytě nežiješ a služby neodebíráš.
Služby, které využíváš v průběhu bydlení, je nutné pravidelně platit. Při nezaplacení jakékoliv měsíční částky (elektřina, plyn, internet) hrozí, že ti poskytovatel této služby naúčtuje penále a úroky z dlužné částky. Taková částka se rázem může vyhoupnout do nepříjemných výšin. Většinou poskytovatelé nejprve na dlužné částky trpělivě upozorňují a teprve v případě neřešení situace podnikají právní kroky. Jak si myslíš, že takoví poskytovatelé postupují?
Stejně to funguje i v případě, že neplatíš jakýkoliv jiný dluh, např. hypotéku. Můžeš se tak dostat do situace, kdy si vezmeš půjčku, abys mohl/a zaplatit tu předchozí. Tím se ti ale navyšuje i částka, kterou musíš každý měsíc platit.
V krajní nouzi se můžeš dluhů zbavit vyhlášením osobního bankrotu. Návrh na povolení oddlužení se podává insolvenčnímu soudu. Ten podle předem stanovených kritérií vyhodnotí, zda bude návrhu vyhověno. Jako dlužník v platební neschopnosti musíš mít dluhy u více věřitelů, dva z nich v prodlení 30 dnů, ale zároveň musíš být schopen během následujících 5 let splatit alespoň třetinu dluhů. Pokud toto kritérium splníš, zbytek dluhů se „smaže”. Oddlužení probíhá na základě splátkového kalendáře strháváním předem určené částky z platu (mateřské, rodičovské, důchodu či jiných příspěvků), případně formou zpeněžení majetku.